04.03.2012 Bangkok - Phetchaburi

Ráno vstáváme později, není kam spěchat. V noci jsme střídavě vypínali klimo. Pokoj neměl větrání, takže bez klimo k udušení, s klimem k nastydnutí. Taky ještě klidníme JatLag. V 10 h dáváme v hotelu kafe, pak snášíme kola a připínáme bágly. Kola ale jen vedeme na nádraží. Platíme u budky náčelníka kola. Potkáváme další cyklisty a tak si jako obvykle sdělujeme kdo odkud a kam. Jsou to Číňani a jedou Vietnam, Thajsko a Barmu. Legrace je, že si s Thajci nerozumí stejně jako my a přitom jsou ze stejný prapra....prabáby (nebo ne?). No vypadají ale dost podobně. 

Na peróně je husto, asijskej mumraj, nejmíň zavazadel máme asi my. 

Vlaky vypadají asi jako nejhorší kusy u nás za komunizmu, ale ještě víc otlučený. Cargo vagon je úplně vepředu a náš vagon zase skoro vzadu. Bude to hoňka.. Manager cargo vagonu si bere lístek a naznačuje, abychom kola opřeli o sloup na peroně a že už to zařídí, můžeme jít. No, nevim. To je na nás trochu dost lehkomyslný. Už vidíme, jak jedeme a naše kola jsou stále opřený na peróně. Nechceme vypadat jako srabi, tak opatrně odcházíme za stálých zpětných pohledů. V našem vagóně najdeme svá místa a Petr jde raději zpět k nákladnímu vagonu. Nakládá se kdeco, včetně pytlů se zeleninou a nových i starých skútrů. Naše kola ale stále opuštěna. Nesměle se připomenu oficírovi (má prýmky jako generál a přitom hlídá ještě s dvěma oficíry tento vagon). Jo, že je to OK. Pak už tedy naše kola, pomáhám nakládat. Po cestě zpět kupuju nějaké maso na špejlích a rýži v pytlících. Prodavačka ještě přihodí zeleninu a nezbytné papričky. Celkem 50 bahtů (asi za 30 Kč) pro oba. Takové pálení ale ještě neznáme! Čert je proti tomu slaďárna! O jídlo se tady tedy opravdu není vůbec potřeba starat. Všude mraky stánků a chodících prodavačů, stále někdo něco vnucuje. A jsou to dobroty. Vlak má asi 20 munut zpoždění. Ještě něco opravujou. Hlavně že to jezdí. A má to být Rapid (rychlík). Ale stojí na každým rohu a nabírá zpoždění. Konečně jsme venku z Bangkoku a zrychlujeme. V pět jsme Phetchaburi (příjezd měl být ve 4), takže opět nestíháme, tentokrát palác Khao Wang, vidíme ho na kopci. Nevadí. Ode dneška už jen kolo a čas bude v naší moci. Nemůžeme najít náš dnešní Sabadee resort. Ale vždy ochotní Thajci nás neopustí. Thajka nás vede na svém skútru. Poprvé jedem na kolech v chaosu a vlevo! Je to adrenalín. V resortu velmi příjemná majitelka, naučili jsme jí naše Ahoooj. 

Večer krásná procházka městem, dáváme vegetariánskou večeři, místní nám velmi mile pomáhají s výběrem. Mořské řasy, výhonky, saláty, nálev z rybí omáčky, nudle, vejce, kokosová omáčka - 1000 chutí je málo. Kupujeme nepražené čerstvé buráky - úplně nová chuť! Po cestě zpět nádherný chrám Wat mahathat Worawihan, krásně nasvětlený a ve svatyni 4 metrový zlatý Budha.